Dlouho jsem se neozvala,

protože jsem moooc zaneprázdněna. :-)

Vyvěsíme nějaké fotky, pár nových mám, Kuba s Eli se činili. Jinak jsme byli za maminou na návštěvu, byli jsme na prochajdě a oběhli jsme skoro celý „kopeček“. Taky jsem byla na takové malé tůře (jen asi 2 hoďky) – to prý byla příprava na výšlap až pudeme na sraz se sourozenci. Jinak rostu jako z vody, umím krásně hlídat a štěkat a někdy neposlouchám a pořád žeru to co nemám, raději ani nebudu říkat co. Už mi zase slibují – prej mi na jaře postaví místo boudičky chlívek! No uvidíme. chacha.

Očkování mám za sebou…

Tak a zase až za rok. Vše proběhlo v pohodě, Danek mně musel hlídat, páč jsem byla trochu divoká a kolem a před ordinací jsem chtěla šmejdit. Pan doktor měl obsazenou ordinaci nějakým pejskem a tak jsme tu rychlovku odbyli v čekárně. Vše je jinak celkem OK, sem tam si dám nějakou tu žížalku, ale prej je to v normě. Povozila jsem se  v boudičce v kufru v autě, no pomalu si zvykám , i když s Dankem na sebe ještě občas štěkáme za jízdy. :-)

Příští týden by měl přijet brácha, tak se asi někde setkáme i s mamkou.

Zatím se mějte, brzy přidáme nějaké další foto.

Ahoj,

a týden je v čoudu, toto ale rychle uteklo. Moc hezký týden i víkend. V neděli byl u mně Kuba s Eliškou, tak jsem si s nimi trochu pohrála a také jsem je dost pozlobila. :-) Udělali mi také nějaké fotky, tak se můžete v případě zájmu kouknout do galerie. Zvláště jedna s „ušopleskem“ je dobrá. Příští týden jdeme očkovat, tak doufám, že už nebude Danek tak vyklepaný jak minule. Zase vám pak napíši, jak to dopadlo. Tak zatím…

Fičák, ehm vlastně cvičák

Tak a je to tady… Mám za sebou první cvičák (a to jsem si myslela, že jenom slibujou (no dobře, tak slibují). :-)

Však mně to pěkně zmohlo – celé odpolko jsem jen polehávala a odpočívala. Ale bylo to báječné, spousta velkých i malých psích kamarádů a hlavně tam byla máma Bibbi s paničkou. Ty mám moc ráda. Běhali jsme, trochu cvičili a zase běhali a hráli si. Doufám, že mi Danek nezapomene příště pomůcky, aby mohlo cvičení proběhnout plnohodnotně.

Zajímavá však byla cesta na hřiště i zpátky domů – vůbec se mi to nelíbilo a neustálým nářkem jsem dávala najevo svůj strach. Půl zpáteční cesty jsem prospala, tak byl v našem Ferarku aspoň chvilku klid. No ale „ukikat“ na cvičák nemůžu, tak si budu muset zvyknout. No protože se už zase mooooc těším na příště.

Tak zatím ahoj, A.

Před víkendem

„Zdravím čtenáře,

tak vám píši několik řádků před nadcházejícím víkendem. Doufám, že už půjdeme na nějako tůrku, nebo aspoň procházku do lesa – už se tam těším jak malá holka. :-)

Tento týden byl celkem zajímavý, mám hotový plot, tak už běhám bez dozoru když se mi chce – na zapískání však vždycky ale přiběhnu.

Včera jsem ztropila trochu větší pozdvižení (stáhla jsem květináč a rozsypanou hlínu pěkně rozšlapala). No, ale přežila jsem to ( nene dostala jsem sice pěkně vyhubováno) a už jsem zase hodná. Hihi – no uvidíme jak dlouho ;-) .

Taky jsem byla u pana doktora (neplánovaně) – pozřela jsem dlouhý provázek a nešel ani tam ani zpátky, však hračku už nemám, páč skončila někde v popelnici.

No a největší zážitek tohoto týdne byla návštěva mojí psí mámy i s páníčky, tak jsme si zařádili na zahradě, pak jsem si chvilku zdřímla  a páníčci si myslím dali čaj a nějaký žbrďolek slivovičky.

Tak se zatím mějte fajn, ahoj.

Aisa.

Po víkendu

Po víkendové odmlce jsem opět zde a něco málo vám o sobě povím.

Začínám být pěkná raubířka (no jo no, když každý den poznám spoustu nových zákoutí a věcí, které mně prostě baví).

Víkend byl hezký, blbli jsme na zahradě, 2x jsem i utekla na pole,  Danek pro mně vždy musel jít a asi se zlobil, protože o víkendu dodělával něco na nějakých sloupcích – asi to bude plot, kterým mi chtějí odříznout cestu na pole  dál do zatím pro mně neznámých končin.

Ale už vím, že tam sama nesmím, že mají o mně doma strach.

Taky mám nějaké nové fotografie, tak je určitě vyvěsíme do galerie.

No moc jsem toho sice dnes nenapsala, ale aspoň něco…

Tak zatím.

A.

Návštěva pana doktora

Dnes jsem s Dankem navštívila pana doktora a můžu říct, že to bylo tak rychlé, že než jsme se nadáli, tak jsme byli venku z ordinace a ještě ani teď nevím, že jsem dostala injekci. Taky jsem dostala tabletku na červíky sebou domů a za tři týdny jdeme znova.

Jinak se mám fajn, trochu začínám zlobit a neposlouchat (asi se mnou budou muset co nejdříve na cvičák :-) ). Pozdravuji mámu a sourozence pokud se někdo z jejich páníčků dostane na tyto stránky. Dneska se půjdu ještě proběhnout po zahradě, zaskotačím si v trochu vysoké trávě (snad se mně nechytne zase nějaké klíště), no pak půjdu odpočívat po dalším hezkém dni.

Tak zatím, Aisa.

NA PROCHÁZCE

„Tak dneska jsem byla poprvé za plotem na procházce. Běhali jsme po poli a moooc se mi to líbilo.Sice jsem nezvládla celou cestu, kterou jsme měli naplánovanou, ale i tak jsem se parádně proběhla. Cestou zpět nás chtěli sežrat sousedovic psi, kteří za námi běželi po překonání díry v plotě, ale páníček mne výborně ochránil v náručí. Hihi, byl více vystrašený jak já. Prej měl strach, že mně chtěli sežrat. Poté co jsme přišli domů jsem sebou plácla do boudičky a célóu hodinu a půl jsem spala. Tak pro dnešek stačí, brzy zase něco napíši.“
Aisa.

DSCF2789

Domácí přírůstek

Dnes jsme se rozrostli o nového člena domácnosti, nádhernou malou Aisu. Myslím, že si celkem rychle zvyká a my se snažíme o totéž. (viz.foto). Dnešní noc bude asi zajímavá (pravděpodobně také několik dalších), tak  potom napíši, jak to zvládáme.